Ve „velkém divadle“ Kotalík mlhu neočekává  (29.8.2001)

Ještě objede své nejbližší přátelé, aby se rozloučil, rok je neuvidí. Totéž udělá na jednom z posledních tréninků se spoluhráči z Českých Budějovic. Příští týden ve středu pak nasedne v Praze - Ruzyni na letadlo a odcestuje do Buffala. S vedením Sabres uzavřel loni nejproduktivnější Jihočech Aleš Kotalík v červenci dvouletou smlouvu a v průběhu zářijového přípravného kempu má jediný cíl, prodrat se až do prvního týmu „Šavlí“ a zahrát si v nejlepší hokejové soutěži světa NHL. „Kemp sice začíná až jedenáctého září, ale od šestého do osmého se konají testy a podle propozic, které jsem z Buffala dostal, bude lepší, když už tam budu takto s předstihem,“ vysvětluje Kotalík brzké datum svého odletu. Stejně už se ale nemůže dočkat. „Těším se. To čekání na odlet se protahuje, budu rád, až to propukne.“

V Buffalu již jednou kemp absolvoval. Před dvěma lety tam strávil celé léto. Věří, že mu to nyní pomůže. „Znám tamní lidi i prostředí,“ libuje si. Problém by neměl mít ani s angličtinou. „Řeč zvládám bez problémů. Učil jsem se ji dlouho ve škole, nejvíc mi pomohly cesty do Ameriky, byli jsme tam s kamarády na prázdniny. Bude mi stačit tak měsíc, abych se do toho dostal,“ ujišťuje.

Zatímco ještě před dvěma lety musel vypomáhat v první lize „rodnému“ Jindřichovu Hradci v baráži o udržení, minulý rok prožil třiadvacetiletý útočník svou nejlepší sezónu v kariéře. V 52 zápasech dal 19 gólů a zaznamenal celkem 48 bodů. Téměř tolik, co v předchozích třech sezónách dohromady. Na přelomu roku také poprvé okusil dres národního týmu. Teď chce prorazit i v Buffalu. „Kádr se tam přes léto hodně změnil. Přišli mladší hráči, starší odešli. To je k mému prospěchu,“ uklidňuje se Kotalík. „Vypadá to na přestavbu mužstva, tak snad budu mít větší šanci a naději dostat se do NHL,“ říká se zdravým sebevědomím.

Prosadit se do kádru trenéra Lindyho Ruffa ale nebude jednoduché. „Jedu tam jako řadový hráč se snahou prosadit se do mančaftu, nejsem žádná hvězda,“ uvědomuje si Kotalík svou pozici. Podle toho prý také vypadalo jeho poslední setkání s vedením týmu, které podstoupil v průběhu červencové návštěvy. „Mluvil jsem se všemi od generálního manažera až po hlavního trenéra. Podepsal jsem originál smlouvy, absolvoval zdravotní testy a jel zase domů,“ popisuje svou „inspekční cestu“.

Smlouvu podepsal talentovaný střední útočník na poslední chvíli, těsně před uplynutím termínu 15. července. Kdyby se tak nestalo, působil by v příští sezóně v celku finské SM-liigy IFK Helsinky. Pokud se neprobojuje do prvního mužstva Sabres, plánuje si však působení na farmě. „Chci v Americe určitě tento rok vydržet, o Evropě letos neuvažuji,“ prohlašuje. Vlastně to vyplývá z jeho čerstvého kontraktu. „Je to pro mě výhodné, po roce se budu moct rozhodnout. Uvidím, jak na tom po sezóně budu a když zjistím, že mi to nejde, vrátím se do Evropy,“ rozebírá své možnosti. „Chci ale udělat všechno pro to, abych si jednou mohl říci, že jsem pro prosazení se v NHL udělal maximum.“

Kotalík spoléhá také na přízeň krajanů Václava Varadi a Richarda Šmehlíka. „Varaďu neznám a Šmehlíka jen z kempu před dvěma lety, ale doufám, že mi trošku pomůžou,“ přeje si. Pomocnou ruku mu již ale nebude moci podat bývalá největší hvězda „Šavlí“ Dominik Hašek, jenž zamířil v létě do Detroitu. „To se nedá nic dělat. Určitě mi to mrzí, ale není možné o tom přemýšlet, takový je hokejový život,“ mávne nad tím rukou. Informace o týmu si sháněl stejně sám. „O NHL se celkem zajímám již dlouho. Vím, jaké byly hráčské výměny, v červenci jsem s pár klukama o týmu promluvil.“ Dobrý dojem na něho zatím udělal i hlavní kouč Ruff. „Znám ho také především z kempu, působil na mě vyrovnaným dojmem. Všichni říkají, že je to super člověk, snad se mi to potvrdí.“

Momentálně však ještě polyká tréninkové dávky pod vedením jihočeského trenéra Jaroslava Jágra. „Touto cestou bych chtěl vedení Českých Budějovic, hlavně panu Jágrovi a Pařízkovi, poděkovat, že mi umožnili přípravu s týmem,“ zdůrazňuje. Nehostinné podmínky, které v současné době provázejí tréninky českobudějovických hokejistů, prý ani nevnímá. „Nic vám nenahradí trénink s mančaftem. Jsem šťastný, že jsem mohl s klukama trénovat a je mi jedno, kde,“ hlásá a rychle dodá. „Ale kluci to nesou těžce a nedivím se jim. Trénovat v takových podmínkách, když není jisté, kdy nastoupíte na led a když už, tak vás tam provází taková mlha... Kluci to budou mít hodně těžký, hlavně na začátku. Budu jim držet palce,“ slibuje Kotalík a už se těší na honosné poměry amerických arén a kluzišť. „Doufám, že taková mlha mě tam teda nečeká,“ směje se.

Přípravu podstoupil stejnou, jako by měl před sebou běžnou extraligovou sezónu. „Akorát jsem si ještě přidával v posilovně, NHL je hlavně o síle,“ připomíná známou pravdu. „Čeká mě teď měsíc v kempu, kde snad ještě nějakou fyzičku naženu. Uvidíme, jak obstojím v přípravných zápasech, od toho se bude vše odvíjet.“

I proto ve středu odletí za oceán zatím sám. „Přítelkyně studuje a přiletí za mnou jen na chvíli až podle toho, jestli se dostanu do prvního týmu nebo skončím na farmě,“ plánuje. A s jakými pocity by se chtěl za deset měsíců vracet do České republiky? „Budu rád, když se mi podaří zahrát pár zápasů v NHL, čím více, tím lépe. Chci si splnit sen, zkusit nejlepší ligu na světa a nakouknout do toho velkého divadla, poznat, jaké opravdu je.“

Čerpáno z hokej.cz

Zpět: