Laviny se zajímají o českobudějovického Václava Nedorosta

Ještě osmnáctiletý talent českého hokeje, střední útočník Českých Budějovic a dvojnásobný mistr světa do 20 let Václav Nedorost, byl jako čtrnáctý hráč minulý rok draftován Coloradem Avalanche. Zájem „Lavin“ se stupňoval i na nedávném MS, kde se na mladého centra první řady národního týmu přijelo podívat i vedení denverského týmu v čele s generálním manažerem p. Pierrem Lacroixem. Smlouva je jak se zdá na spadnutí a tak je dost možné, že sympatického a velmi šikovného Jihočecha uvidíme letos na dlouhé roky v ČT extralize naposledy. Mimochodem, Václav Nedorost v rozhovoru přiznal, že Kleslovu ránu proti Finům ve finále MSJ skutečně tečoval a byl tedy autorem obou finálových branek…

Aktuální je v tvém případě určitě vítězství na MS juniorů, jak vidíš s odstupem času tuto událost?
Z osobního hlediska to beru jako můj nejlepší turnaj, jaký jsem kdy odehrál. Z pohledu mužstva to bylo ve skupině celkem snadné, všechny zápasy jsme vyhráli a sebevědomí týmu bylo velké. Když jsme vstoupili do čtvrtfinále, tak jsme si nepřipouštěli, že bychom neměli postoupit, ale Švýcaři hráli velmi dobře a měli jsme velké problémy a i když jsme prohrávali, semkli jsme se a to byl zlomový moment celého mistrovství. V semifinále se mohlo stát cokoliv, tam hrají čtyři nejlepší týmy a vše bylo otázkou štěstí, které jsme měli a výborně nám zachytal brankář.

Když se dostaneme k finále, které jste vyhráli 2:1, tak to vypadalo, že jsi dal vlastně obě branky. Tečoval jsi ještě kotouč po Kleslově střele?
Je to tak, puk mi tečoval chrániče a v televizi to bylo vidět. Nijak jsem se o tu branku nehlásil, hlavní bylo, že jsme vedli 1:0. Druhý gól už byl jasný to se nedalo nedát.

Tím, že ti první branka ve finále nebyla připsána jsi vlastně přišel o cenu pro nejlepšího hráče v kanadském bodování, nemrzí tě to trochu?
Určitě mě to trochu mrzí, ale hlavně šlo o to, abychom vyhráli zlato. Vůbec jsem na to nemyslel, důležité bylo, že jsme vedli. S odstupem času mě to opravdu trochu mrzí.

Na příštím mistrovství můžeš dosáhnou hattricku v počtu titulů. Uvědomuješ si tuto možnost, která se dosud nikomu nepovedla?
Určitě si to uvědomuji, uvidíme jestli mě nominují a zda budu zdravotně v pořádku, ale určitě se o to všichni popereme.

Zvýšil se o tebe zájem ze strany Colorada Avalanche po turnaji v Rusku?
Generální manažer Colorada pan Pierre Lacroix byl na turnaji přítomen, ale neměli jsme dovoleno s kýmkoliv během turnaje mluvit, ale můj agent mi potom volal z Kanady, sdělil mi, že byli spokojeni a o všem si pohovoříme v únoru až zástupci z Colorada přijedou sem do Budějovic.

Co říkáš na názory některých lidí, kteří o tobě řekli, že by jsi mohl být druhým Martinem Havlátem?
Havlát je jen jeden a takové štěstí jako měl on hned tak někdo mít nebude.

Colorado je nabité spoustou výborných hokejistů, jsi rád, že jsi byl draftován právě tímto klubem?
Jsem velice spokojen, určitě jsem rád, že mě nedraftoval například Montreal nebo Chicago.

Mohlo by tvému působení v Coloradu napomoci i to, že tam hrají i češi Milan Hejduk a Martin Škoula?
Určitě, Martin je také mladý hráč a Milan Hejduk má už v klubu něco odehráno, takže tam už nějaké slovo má, samozřejmě je to jen k dobru.

Neseděl by ti víc tým, kde je více Evropanů? Za Laviny nastupují jen čtyři…
Za Colorado hrají velice technicky dobře vybavení hráči, třeba Deadmarch, Sakic nebo Drury, takže se to díky nim evropskému pojetí hokeje hodně přibližuje.

Vzpomeneš si ještě, kdy přišla první nabídka hrát za velkou louží?
Nejdříve chodily nabídky, abych šel hrát do různých juniorských soutěží, ale na všechny jsem řekl ne, takže po čase to opadlo, protože věděli, že tam nepůjdu.

Tvým hokejovým vzorem je Mario Lemieux, co říkáš na jeho návrat?
To co předvedl po své návratu je neuvěřitelné, mít dva, tři body v každém utkání. Je to pan hokejista a nikdo se mu asi jen tak nevyrovná. Je to můj vzor a zůstane asi navždy.

Kdysi jsi řekl, že tvým nejoblíbenějším trenérem je pan Tlačil, který tě shodou okolností trénuje i nyní…
Toto jsem ovlivnit nemohl, měl jsem pana Tlačila jen jeden rok v dorostu, dával mi tenkrát hodně šancí a doporučil mne do juniorů a hodně mi tím v kariéře pomohl.

Začínal jsi s hokejem v pěti letech, hrával jsi i fotbal. Bylo od začátku jasné u čeho nakonec zůstaneš?
Bylo to dané od začátku, protože fotbal jsem hrál za Včelnou, což byl nějaký krajský přebor nebo něco takového a hokej měl vždycky přednost.

Dalo by se říci, že jsi typická klidná jihočeská povaha, na MS „18“ jsi dělal kapitána, jak ti sedí podobné role kapitánů vůdců týmu?
Moc mi to nesedí, já tým moc neburcuji, jsem spíš v klidu a radši jsem sám, takže roli kapitána by měl dostat spíš ten, kdo žije s celým týmem a víc spoluhráče burcuje. Kromě těch „osmnáctek“ jsem nikdy kapitán nebyl, bylo to poprvé a moc to nevyšlo.

Říkáš, že když jsi naštvaný, tak hraješ lépe, kdyby přišla ještě někdy role kapitána zvládal by jsi to pokud by ses víc zdravě naštval?
To asi ne, protože když jsem naštvaný tak se z nikým moc nebavím a dostanu se paradoxně do takového optimálního klidu. Naštvaný jsem uvnitř sám na sebe.

Máš nějaký rituál, nebo něco čím toho dosáhneš?
Spíš mi pomáhá, když mě někdo pokárá za to co jsem neudělal, nebo když mi nevyjde rozbruslení před zápasem. Ale někdy to vůbec nepotřebuji, třeba v Rusku jsem hrál v pohodě a všechno mi vycházelo.

Hned po návratu z MS jsi odjel s týmem k extraligovému utkání v Pardubicích. Podle trenérů to nebylo z tvé strany ono, necítil jsi se unaven?
Měl jsem toho opravdu plné zuby, dva dny jsem prakticky nespal, po finále jsme do rána oslavovali a potom byla cesta domů, přijetí v Praze u premiéra Zemana. Spát jsem šel kolem druhé hodiny ráno a hned se jelo s týmem do Pardubic. Nechci se vymlouvat, ale bylo to opravdu nabité, navíc jsem nastoupil ještě k jednomu utkání za juniory.

Máš vůbec čas na svoje záliby a koníčky?
Poslední dobou vůbec, před odjezdem do Ruska jsme měli soustředění, po návratu to lepší není. Po tréninku jdu hned spát a dohnat to manko. Teď se snažím hlavně odpočívat, abych to mohl tady s klukama pořádně oslavit.

Měl jsi letos zdravotní problémy, už je vše v pořádku?
Koleno je snad už v pořádku akorát někdy ty vazy cítím. Vyměnil jsem brusle a patu jako kdybych nikdy bolavou neměl. Stalo se to tak, že hned na začátku sezóny jsem zanedbal puchýř a potom přišli ty potíže, takže jsem to každý den ošetřoval, teď už je to v pohodě.

Řekl jsi, že do NHL odejdeš, až budeš připraven, nastane tento okamžik letos?
Mohl by nastat, připravuji se na to a doufám, že to vyjde.

Jak hodnotíš své výkony v ČT extralize po oněch zraněních?
Prvních deset zápasů se mi hodnotí velmi dobře, trenéři mi dávali hodně šancí třeba v přesilovkách, takže jsem v deseti zápasech nasbíral sedm bodů. Po návratu po zranění kolene to bylo asi jen pět utkání a po zranění je vždy hodně těžké dostat se opět do formy. Potom přišly problémy s patou, potom už jsem hrál až ve čtvrté lajně, která nedostává tolik prostoru, potom jsem odjel na to mistrovství a doufám, že už to bude lepší.

Se kterým hráčem jsi za svého dosavadního působení nejraději hrál, kdo ti nejvíce vyhovoval?
Dlouho jsem hrál s Lubošem Robem, ten se ke mně choval výborně a i když mi bylo šestnáct let bral mně jako normálního hráče.

Kdo je pro tebe v mužstvu Českých Budějovic největší osobnost?
Těžko říci, je jich tu několik, třeba Filip Turek, Radek Bělohlav nebo Ruda Suchánek.

Po dvou porážkách vás čekají Vítkovice doma, potom jedete do Litvínova…
Nálada je trochu nervózní a i na trénincích je to trochu vidět, ale věřím, že se to obrátí.

Máš nějaký tip na to, jak se umístí České Budějovice v základní části? A tvůj favorit na titul?
Nebudu tipovat umístění, bohatě bude stačit když postoupíme do play-off, klidně z osmého místa. Favoritů na titul bude víc, Vsetín má teď formu, výborně hrají třeba Pardubice, možná i Sparta. Bude to určitě velký boj.

Jak se o tvých úspěších bavíte doma s tvým bratrem Davidem, jenž hrál minulý rok tady v Budějovicích a nyní je hráčem IHC Písek?
Brácha mi to přeje, a já jemu také přeji, aby se dostal do extraligy. Momentálně jsem ho víc než měsíc neviděl, protože také hraje a trénuje. Snažíme si hodně telefonovat a myslím si, že je to u nás doma v pohodě. Celkově rodina mi hodně pomáhá, všichni dělají všechno pro to aby se nám dařilo a jsem všem hodně vděčný.

Jaký bude tvůj program po skončení sezóny?
Hned po sezóně odletím do Colorada, kde chtějí abych se přizpůsobil, seznámil se s hráči. To by mělo trvat asi dva měsíce. Zhruba dva dny se zdržím doma, poté opět odlétám na kemp do Edmontonu abych se zdokonalil v angličtině a zapracoval na sobě.

Kdybys podepsal smlouvu, máš už jasno jak se zabydlíš?
Kromě mě by měl do týmu nastoupit ještě Radim Vrbata se kterým by měli smlouvu podepsat, protože je to mistr světa a v soutěži kterou tam hraje má spoustu bodů a na kempu by měl být se mnou. Umí velmi dobře anglicky, takže mi určitě hodně pomůže. Tak bych tam mohl být s ním a nebo s Martinem Škoulou, jenž je tam také sám.

Jaký máš názor na farmy klubů NHL?
Tam je to dost o život, všichni tam hrají na sebe, protože se chce dostat do prvního týmu a hráči si tam nepomáhají.

Nikdy jsi nebyl žádný bijec, jak se vyrovnáš s hrou do těla?
Nikdy mi hra do těla nevadila, i na šampionátu v Rusku se hrálo do těla hodně a nijak mi to nevadilo. Osobně bych do těla vůbec nehrál.

Měl jsi možnost vyzkoušet už spoustu herních stylů, kde je podle tebe nejzákeřnější hokej?
Nejhorší je to v juniorské lize, to je hrozná řežba. Tam nemít celo obličejové kryty, tak je to o zuby, všichni mají hokejky nahoře.

Můžeš porovnat rozhodčí na mezinárodní úrovni a v naší extralize?
Na mistrovství jsme byli nejvylučovanější mančaft, nám pískali všechno, hlavně proti Švédům, kteří padali jak hrušky a vše se pískalo jako fauly a to byl kanadský rozhodčí, jenž nám pískal i finále. Ale neřekl bych, že pískali vyloženě špatně. Horší je to v extralize, tady se rozhodčí nechají hodně ovlivnit, publikem nebo některými hráči, zvlášť když jsou to osobnosti.

Když se vrátíme k NHL, sleduješ co se o tobě píše, jestli jdou o tobě do zámoří dobré reference?
Sleduji to na internetu a poslední dobou se o mně píše celkem dost. Navíc si píšu e-maily se svým agentem o mém působení v extralize. Speciálně na MS si o nás zástupci z Colorada psali poznámky, takže reference jsou.

Zpět: